Jo chápu, že není univerzální rada. Spíš mě šlo o to udat nějaký přiklad (chování, pohyb, nebo celé situace).
Já se neumím učit pouze z teorie a vždy potřebuji nějaký názorný příklad nebo ukázku, skrz který si reálně (nebo jen v hlavě) projdu, abych si to osvojil. Asi to není úplně správný téma, ale jak jste to tu rozebrali, nedalo se mě nezeptat.
Chapu, ale (nastesti) zijeme ve svete, kde jsou prilezitosti stat proti agresorovi ozbrojenemu strelnou zbrani natolik vzacne, ze je toho k predavani malo. A i u toho co se stalo nemas „surova nezpracovana data“ mas k dispozici jen neci interpretaci - a ta uz je filtrovana jeho vnimanim a jeho zkusenosti. Ty bys to mozna vnimal jinak.
Budes se muset spolehnout na dojem/instinkt. Pokud mas pocit bezprostredniho ohrozeni, pak ohrozen jsi.
Zakladni reakce na ohrozeni mame vrozene. Dal uz to je o jejich rozvoji. Nejen tom umyslnem. Uci te kazda situace, do ktere se v zivote dostanes. Pokud zustaneme u toho vedomeho, je treba se umyslne vystavovat „nepratelskemu jednani“. Bezpoecnejsi je, kdyz je simulovane. Proto tak rad delam figuranta na vycvicich. Proto jsem zacal chodit na sebeobranu. A abych se alespon trosicku seznamil s nepratelskym jednanim nesimulovanym, obcas jdu delat ochranku do (klidnejsiho) klubu. Pomaha mi to muj odhad kalibrovat.
Neco jako v Arnal a dva draci zuby, kde humanoid nedetekoval prilis primitivni zbrane a nechal se rozsekat macetami? 
O cele tehle situaci se da dlouho diskutovat, kazdy bude mit jiny nazor a zadne spravne reseni se stejne nenajde. Jen se snad vytridi ta uplne spatna.
Nicmene, jak ma utocnik v ruce vyhruzne naprazenou zbran, je to chvile, kdy bych se (kdyz mi to hlava a strach a situace dovoli) snazil dostat k bouchacce, propadne jine pouzitelne zbrani.
Nebo mu to proste sebrat?
Na tyhle otazky plne dopada fenomen znamy jako „efekt motylych kridel“. Vec je prilis slozita a ma prilis mnoho parametru pro ktere plati, ze i mala zmena nektereho z nich muze mit zcela zasadni dopad na vysledek.
Zkusit se dostat k bouchacce ? K vlastni nebo te jeho ? Zkusit zacit utikat ? Flaknout sebou na zem a predstirat infarkt ?
Nikdo ti nerekne co je spravne reseni. Zalezi to na prilis mnoha vecech. Hlavne nezamrzni, nejake vyber a proved ho jak nejlip umis. Pokud ti vysledek bude oznamovat chlap se svatozari, tak sis nevybral spravne.
Jak už tady psal @dan, to je otázka za milión a jedna z odpovědí by mohla být: těžko. Můžeš to dokonce zobecnit a ptát se: Jak poznám, co útočník hodlá udělat?
A odpověď na to i pro „běžnou“ sebeobranu, nebo bojová umění (tím nemyslím sportovní verzi, ale skutečné bojové umění, jehož nedílnou součástí je duchovní otázka života a smrti), je ve studiu a nácviku.
Studiu modelových situací a nácviku jak v nich reagovat a víře, že když tohle zvládneš, a ocitneš se v situaci, kterou jsi nestudoval a netrénoval, tak se ti i tak vynoří nějaká asociace (interpolace) toho, co znáš. Různé školy sebeobrany, nebo bojová umění, mají různé modelové situace a techniky jak v nich reagovat, ale princip je stejný, ať už je to beze zbraně, s chladnou, nebo palnou zbraní.
Jedna z možností jak si aspoň trochu „utřídit“, co vlastně jsou v situaci klíčové rozlišovací znaky, je zkoušet si takové situace představit. Např. si řekneš, že si chceš představit situaci, kdy bude „jasné“, že útočník nevystřelí, resp. že tě nechce zastřelit. To může být situace, kdy ti někdo mává zbraní před nosem a chce peníze. Na druhou stranu, pokud proti tobě stojí dva útočníci a jeden z nich už střílí a druhý vytahuje zbraň, tak je rozumné předpokládat, že začne střílet také.
Když si to začneš takhle v duchu simulovat, časem si třeba všimneš, že vlastně netřídíš situace podle toho, co přesně útočník (nebo útočníci) dělají, ale jaké jim připisuješ cíle. Ale to už je na jiné vlákno, nebo spíš jiné fórum.