Dovolím si založit vlákno ke sdílení zkušeností s poplastovanými střelami.
Zatím jsem vcelku úspěšně přebíjel poplastované střely převážně z produkce p. Rašovského (strely.eu) do pistole a revolveru, které mají povrch tvořený epoxidovou pryskyřicí EP-hBN.
Nyní si chystám vzorky ke změření v ráži .357 Magnum určené do pákové opakovačky a zajímalo by mě, na jaké rychlosti si je můžu dovolit hnát, aniž by docházelo ke strhávání. Máte s tím někdo zkušenost?
Ahoj. Já mám zkušenost takovou, že moje pákovka poplastované střely nerada. Používám tedy Aresy, Rašovského jsem nikdy neměl. Podle paměťového sešítku to bylo v nábojnicích 38sp. a ty rychlosti byly 407m/s(průměrně) střela SWC a 7gr a s S20. Slabší laborace 5,5grs S20, rychlost 362m/s. Zkoušel jsem potom i v nábojnicích 357m a bylo to stejné. FMJ a poměděné LOSy se mi na 50m dotýkají, nebo téměř, s poplastem mám rozptyl cca 5cm. Samozřejmě s vyloučením chyby střelce. Takže do pákovky už cpu jenom FMJ nebo Poměděné LOSy.
Ja strilim prevazne poplastovane strely vlastni vyroby. Odlevam pomerne mekke olovo ktere je ziskano pretavenim bordelu z valu. Nehonim vykon, takze jakych maximalnich rychlosti se da dosahnout uprimne nevim - to ostatne bude zalezet na vice faktorech, pouzite prachu, tvrdosti, konkretni povrchovce,… a u olova je specialne dulezity i prumer strely v tisicinach palce.
Hodně také záleží na typu drážkování hlavně dané zbraně - tedy především na hloubce drážek. Např. moje 44 Magnum pákovka od Rossi má drážky velmi mělké a prakticky z ní nejde střílet nic jiného, jak klasické pláštované střely. I pomalé plinkací náboje s poplastovanou střelou se dokáží ve vývrtu občas strhnout. Na druhou stranu Marlin v 45-70 má drážky velmi hluboké a v klidu z něj střílím plnotučné náboje se střelami Ares, kdy je honím až na cca 556 m/s a bez jediného problému a s excelentní přesností.
Dále je třeba vzít v úvahu typ prachu a jeho „nástup“ - tj. úvodní zrychlení střely při jejím zaříznutí do vývrtu. Pokud použiji „revolverovou“ navážku - tj. poměrně rychlá akcelerace střely, aby dostala dostatečnou energii a rychlost z relativně krátké hlavně, může se v pákovce s mělkým drážkováním strhávat. Opět to dobře ilustruje ta 44 Mag. Zatímco z revolverů Ruger (Blackhawk & Redhawk) si můžu dovolit střílet i poplasty našlapanější a to díky velmi hlubokému drážkování jejich hlavní, v té pákovce Rossi se to prostě sthrne a létá pak naplocho a „pánubohu do oken“. U toho Marlina používám prach D073.4, který má ve velkoobjemové nábojnici 45-70 velmi pomalý náběh tlaku a díky tomu střela zpočátku neakceleruje tak razantně, nicméně můžu ji pak hnát na ústí i nad těch 550 m/s beze strachu ze strhnutí.
..a tohle je jeden z mnoha důvodů, proč já nikdy přebíjet nebudu.
Obdivuju Tvou trpělivost,já bych na to nervy rozhodně neměl 
Mam poznacene mezni laborace a rychlosti pro poplastovane ARES .357 ve snubnose revolverech s rychlym prachem (myslim d032 a Vectan 9 1/2), urcite mam pro 148gr WC a mozna i ty velike 180gr. Jestli chces, pohledam to.